Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Úzkokolejka lomu Stöffel v Enspelu
Manská elektrická dráha
Snaefellská horská dráha
Úzkokolejka na pile ve Výprachticích
Železniční trať San Salvador – Santa Tecla
Železniční trať San Salvador – Ahuachapán – San Jeronimo
Mezinárodní dráhy Střední Ameriky
Železniční trať Cutuco – San Salvador
Fosfátová drážka na Nauru
Salvádorská dráha
Fotka

Brněnské továrny


Brno průmyslové

Brno nepatřilo ve středověké historii do skupiny nejvýznamnějších českých ani moravských měst. Přestože od roku 1348 sdílelo s Olomoucí právo zápisu a přechovávání zemských desek, v porovnání s hanáckou metropolí Brno zaostávalo co do velikosti i významu ještě stovky let. Opravdový rozvoj, kterým město Brno předstihlo všechna moravská a s výjimkou Prahy i česká města však nastal až po roce 1800, kdy se Brno stalo centrem průmyslu (především textilního) a bylo spojeno nejprve s Vídní a později s Ostravskem a Prahou železnou drahou.

První parní stroj (stacionární) byl v Brně instalován již v roce 1814 (vyroben ve Štěpánově na Moravě) ve strojní Valše na Františkově, železnice dosáhla města v roce 1838 (první parní vlak přijel 11. listopadu 1838 z Rajhradu). Následoval překotný rozvoj textilních továren, který se ze dvou důvodů soustřeďoval do prostoru okolo řeky Svitavy a Svitavského náhonu. Jedním byl omezený půdorys města daný teprve nedávno (od roku 1809) zbouranými hradbami - zde už pro továrny nezbývalo místo především kvůli nahuštěným obytným a sakrálním stavbám a druhým potřeba technologiké vody, která místy sloužila i jako zdroj energie, ale především jako nepostradatelný prostředek pro máchání, praní a změkčování textilních materiálů a také vývoj páry v parních strojích, které měly ještě celé další staletí tvořit horká srdce továrních těl. Z Brna se rozvoj textilního a strojírenského průmyslu rychle šířil podle řeky Svitavy na sever - přehled vzniklých textilních továren lze najít pod tématem Továrny v údolí Svitavy.

Není to ovšem jen svitavské údolí, kde se v Brně v průběhu 19. a 20. století ve větší míře rozprostřely průmyslové podniky. Velké továrny na konci 20. století nacházíme také v povodí řeky Ponávky, ze strategických důvodů za války pak také dál od městského centra. Protože články o brněnských fabrikách vznikají postupně, lze zatím najít texty o továrnách, jejichž název je v níže umístěném seznamu klikatelný:

  • Vlněna Brno
  • Esslerova přádelna v Obřanech
  • Mitop, továrna na plst
  • Mosilana
  • Nová Mosilana
  • Oděvní továrna Kras na Starém Brně
  • Zbrojovka Brno
  • Zetor
  • Strojírna Šmeral
  • První brněnská strojírna
  • První brněnská elektrárna
  • Druhá brněnská elektrárna
  • Vaňkovka
  • Královopolská strojírna
  • Lachema Brno
  • Textilka Fritsch & Co. v Husovicích
  • Spojené uměleckoprůmyslové závody v Králově Poli
  • Moravská typografie na Moravském náměstí
  • Snaha Brno
  • Spalovna odpadů
  • Pivovar v Jehnicích
  • Cementárna Maloměřice



    Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz

    Článek ze dne 10. 6. 2014 byl naposledy upraven dne 22. 5. 2018 a zobrazen celkem 14116×, naposledy dne 3. 5. 2024 v 9:26.

    Texty na téma Brněnské továrny

    Zpět | Nahoru

    Spalovna Brno
    Téma:
    Spalovna Brno
    Současná brněnská spalovna je v pořadí druhou spalovnou ve městě a celkově třetí technologií pro zpracování komunálních odpadů. Saplovna se nachází při uli…
    První brněnská elektrárna
    Téma:
    První brněnská elektrárna
    Nejstarší brněnská elektrárna se nacházela v malé budově průmyslového vzezření na Vlhké ulici v Brně. Parní elektrárna na uhlí vyráběla v budově proud pro …
    Druhá brněnská elektrárna
    Téma:
    Druhá brněnská elektrárna
    Druhá brněnská elektrárna byla postavena v letech 1897–1898 při ulici Plynárenské v těsném sousedství plynárny, se kterou od roku 1898 tvořila společný pod…
    Mosilana
    Téma:
    Mosilana
    Textilní továrna Mosilana v Brně. Historie Jedním ze tří velkých textilních (zejm. vlnařských) podniků koncernového typu vzniklých v Brně po 2. světové v…
    Spojené uměleckoprůmyslové závody Brno
    Téma:
    Spojené uměleckoprůmyslové závody Brno
    Továrna společnosti Tovární nábytkové a stavební stolařství Karel Slavíček, později Spojené uměleckoprůmyslové závody, ještě později zkráceně UP (Umělěckop…
    Uxova slévárna
    Téma:
    Uxova slévárna
    Historie Uxovu slévárnu v Brně-Komárově založili v roce 1886 na tehdejším předměstí bratři Uxové jako dodavatelský podnik rychle se r…
    Snaha Brno - továrna na obuv
    Téma:
    Snaha Brno - továrna na obuv
    Továrna Snaha na Lidické ulici 61 až 65 v Brně měla ve srovnání s většinou podobných průmyslových staveb krátký život. Na mítě ohrad, skladišť a cihlářsk…
    Zbrojovka Brno
    Téma:
    Zbrojovka Brno
    Faktografie Založeno:1918 Zrušeno:2006 Výroba:střelné zbraně, auta Zaměstnanců:max. ? Vlečka:ano Historie Téměř sto…
    Esslerova přádelna Obřany
    Téma:
    Esslerova přádelna Obřany
    Čtyřpodlažní budova Esslerovy přádelny na pomezí Maloměřic a Obřan je pravděpodobně nejstarší železobetonovou výrobní stavbou v Brně. V současnosti (2014) …
    Vlněna
    Téma:
    Vlněna
    Vlněna Brno Textilka Vlněna v Brně nedaleko hlavního nádraží na místě někdejších bažin zabírala jeden velký blok mezi ulicemi Přízova, Mlýnská a Dornych a S…
    Oděvní továrna Kras
    Téma:
    Oděvní továrna Kras
    Kras byla oděvní továrna na Starém Brně na ostrově mezi řekou Svratkou a Svrateckým náhonem. Továrna byla zdemolována v roce 2008 a vzniklé území následují…
    Tiskárna Typia
    Téma:
    Tiskárna Typia
    Tiskárna Typia je komplex opuštěných budov ve dvorech mezi Bratislavskou ulicí a Cejlem v Brně. Historie O složité historii protáhlých dvorků mezi …
    Továrny v údolí Svitavy
    Téma:
    Továrny v údolí Svitavy
    Průmysl byl od počátků závislý na vodě (technologické a jako zdroji levné energie) a dopravě. Proto nikoho nepřekvapí, že v kopcovatém terénu na pomezí jižní M…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka: